RE/MAX

Zdirad Pekárek

„Svůj život jsem se rozhodl kompletně změnit ve svých 55 letech.”

Jestli je někdo matadorem mezi makléři RE/MAX, pak je to čerstvě šedesátiletý Zdirad Pekárek. Má za sebou zkušenosti z manažerských pozic ve společnostech, jako jsou IBM nebo PPF. A oboru realit se věnuje už 22 let. Vlastně není divu, že se pravidelně objevuje mezi nejlepšími makléři v rámci Česka.

Podstatnou část kariéry jste strávil v korporacích a na vysokých manažerských postech. Jak se z manažera stane realitní makléř?

V podstatě je to jednoduché. Deset let jsem strávil v korporacích, osm let v IBM, pak dva roky na vedoucí pozici v německé firmě, zabývající se facility managementem. Hodně mi to dalo, ale ve 45 letech mi došlo, že už nechci být jen nájemní manažer, že chci zkusit něco nového. A tak jsem se rozhodl založit firmu na správu nemovitostí.

Vlastně stejně jako majitel RE/MAX David Krajný, který se k povolání makléře dostal také přes pozici špičkového manažera a vlastní byznys…

Ano, je to podobné. Po odchodu z korporací jsem začal od nuly stavět svoji firmu. V průběhu osmi let jsme se dopracovali ke stabilnímu ročnímu obratu 25 milionů Kč a zaměstnávali jsme více než 50 lidí. Jenže já si v tu chvíli uvědomil, že mě tato práce už nenaplňuje. Život se mi smrskl jen na pár důležitých termínů a já už nemohl dál. Potřeboval jsem nový impuls a svůj podíl ve firmě odprodal.

A přišla další velká životní změna…

Ve svých 55 letech jsem – s výjimkou výměny manželky – změnil celý svůj život. Prodal jsem nejen podíl ve firmě, ale i dům. Přestěhoval jsem se (byť jen 800 metrů z Klánovic do přilehlých Šestajovic) a přemýšlel, co dál. Uvažoval jsem o podnikání v realitách a dokonce o franšíze RE/MAX.

K tomu ale nakonec nedošlo…

Nakonec jsem si řekl, že na franšízu mám ještě čas. A že bych se měl nejdřív naučit maximum o práci makléře. Franšízu chci pořád a třeba si ji někdy v budoucnu pořídím. Jen ještě nepřišel ten správný čas. Pořád se učím a mám co zlepšovat.

Jak vypadal váš první den v realitách? Slyšeli jsme, že měl poměrně netradiční průběh.

Nebyl to úplně standardní začátek, ale pro budoucí makléře to může být zajímavé. Tehdy jsem podepsal smlouvu s REMAX Horizont, přišel domů a vyložil před sebe 1000 kontaktů z vizitek, mobilu a sociálních sítí. Z nich jsem vybral 100 nejbohatších lidí. A z nich pak 50 těch opravdu nejbohatších. Můj cíl byl jasný – se všemi se setkat.

Jak to dopadlo?

V příštích dnech jsem skutečně absolvoval asi 10 schůzek a nabral z nich prvních 5 nemovitostí. A na další schůzky už vlastně nezbyl čas… to už pak bylo „letadlo“.

To je hvězdný start! Málokomu se podaří začít hned tak zostra.

Vlastně jsem měl na začátku obrovskou kliku i v tom, že pro nás majitelé REMAX Horizont, kam jsem nastoupil, zařídili školení a dlouhodobější tréninky s vynikajícím slovenským koučem, trenérem a motivátorem Petrem Vajdíkem. To byla ta nejlepší škola! Začal jsem používat jeho krédo – AAAA, Anders als ale anderen, jiní než všichni ostatní – a perfektně to fungovalo.

Školení pro vás tedy bylo dalším důležitým krokem v kariéře? Mnoho makléřů takový přístup spíš odmítá a školením nevěří.

A to je chyba. U mě přišel další velký zlom s přednáškou Toma Ferryho v červnu 2012. Ten zásadně ovlivnil můj profesní růst. Jeho rady jsem začal okamžitě zavádět do praxe. A měl jsem jediný cíl – stát se nejlepším makléřem na Praze 9, konkrétně v Újezdě nad Lesy, Klánovicích a Šestajovicích.

Jak vypadá všední den špičkového makléře?

Výhodou je, že nemusím spěchat na sedmou do kanceláře. Na druhou stranu je ale běžné, že hlavní část prohlídek začíná v pátek navečer a končí v neděli odpoledne, i když i toto se snažím v poslední době eliminovat a prohlídky organizovat do „normální“ pracovní doby.

Makléři mají na jednu stranu obrovskou volnost a může se zdát, že i spoustu volného času, ale každá „proflinkaná” hodina se jim krutě vymstí. Spousta lidí si myslí, že stačí pár hodin denně. Některým opravdu ano, ale když chcete patřit mezi elitu, je nutné se tomu věnovat trochu víc, než je asi běžné. Rozhodně to není o tom, sedět v kanceláři od osmi do čtyř a pak mám „padla“. Ale takhle to přece chodí u každého svobodného podnikání a práce realitního makléře je určitě jedna z těch nejsvobodnějších…