Page 23 - ResidentART léto - podzim 2017
P. 23

I kdybych si zařizovala další
            a pochlubil se interiérem prostějovské radnice, která byla
            v roce 2014 oceněna jako nejhezčí radnice v republice, což   nové bydlení, zůstala bych
            málokdo ví.
               Kdybych ale měla neomezené prostředky, plnila bych si   u tohoto stylu – dřevo, kámen,
            další sen. Nezachraňovala bych jen starý nábytek, ale krásné   hodně zeleně a voda v přírodě.
            staré architektonické skvosty. Třeba v jižních Čechách byl
            krásný zámek, ve vitríně visel inzerát, že je na prodej. Musím
            si aspoň vystačit s tím, že mám v rodině tři architekty – když
            přijedou, vyrazíme na výlet a bavíme se o stavbách starých
            i o nových – co se povedlo, co ne, jaké možnosti přináší
            nová doba…
            A v zahraničí byste dokázala žít?
            Myslím, že ano, mám holandského přítele, a když tam
            jedeme, moc se mi tam líbí. Je zvláštní, jak dokáže být život
            zajímavý. Narodila jsem se v Horním Slavkově, ale tatínek
            dostal práci jako horník, a tak jsme se stěhovali do Litvínova.
            Tady se z hecu rozhodl naučit holandsky, dokonce
            z holandštiny přeložil nějaké detektivky… a já mám nyní
            holandského přítele, který měl v Holandsku českou
            manželku, než ovdověl. A kolečko se uzavírá, díky mým
            obrazům jsme se potkali. •



















                                                                  Sylva Prchlíková


                                                                  1958 –  v tomto roce se 13. září narodila a žila v Horním
                                                                       Slavkově na Karlovarsku.
                                                                  1962 –  tehdy se poprvé přestěhovala, a to do severočeského
                                                                       Litvínova.
                                                                  1988 –  první samostatná výstava v nynějším Docela velkém
                                                                       divadle. Obrazy jsou v soukromých sbírkách v JAR,
                                                                       Japonsku, Kanadě, Německu, Francii, USA a Dánsku.

                                                                  Pro malby naivního směru inspiraci nachází všude kolem sebe,
                                                                  fotí si různá náměstí, prochází se krajinou a zajímají ji pocity
                                                                  osamělých žen, vztahy mezi mužem a ženou.
                                                                  Kromě naivní malby se věnovala i sochařství, vyzkoušela
                                                                  i abstraktní malbu a jejím posledním počinem je vlastní
                                                                  porcelán.






                                                                  1.  umělkyně se specializuje na naivní umění, svými obrazy
                                                                    zdobí svůj dům, který tak připomíná galerii.
                                                         2        2. Dřevěné sochy tvoří pomocí řetězové pily a dláta.

                                                                                                           23
   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27   28