offers in other languages

MENU ZAVŘÍT
24. listopadu 2020

Dělá vlastní víno, sám si postavil sklep a dováží vína, která určitě neznáte.

Marek Turčín z RE/MAX Horizont miluje vína. Svému koníčku propadl natolik, že jako jediný v Česku dováží vína ze Sardinie. Kromě toho ve svém vlastnoručně zbudovaném sklepě míchá cuvée z moravských vín. Jak jde dohromady práce realitního makléře a milovníka vína se dočtete v dnešním příběhu.

Jak jste se dostal k vínu?

Víno bylo mým koníčkem od jakživa. Zajímalo mě nejen jak ho správně degustovat, ale i jak se vyrábí. Možná to souvisí i s tím, že obec Kochánky, ve kterém bydlím, je původně vinařskou oblastí. Ostatně ve znaku máme hrozen vína dodnes.

A nenapadlo Vás, že byste obnovil alespoň malou vinici?

Vínu by se tu určitě dařilo, podmínky tu jsou dobré. Ale zatím jsem nenašel čas na to, abych se do výsadby pustil. Přeci jen, víno vyžaduje čas a neustálou péči, nemluvě o technice, zázemí a dalších věcech. Takže víno si kupuji už hotové a míchám si vlastní cuvée.

Abychom to trochu vysvětlili, cuvée je směsí odrůdových vín v určitém poměru…

Ano, takto je to běžné ve Francii nebo Itálii. Tam se také s odrůdovým vínem nepotkáte. Moravská vína jsou v tomto ohledu vlastně velkou výjimkou. Jinde ve světě je běžné vína kombinovat a tím vytvářet naprosto jedinečné chutě.

Jak vás napadlo, že byste mohl moravská vína začít kombinovat?

Jak jsem o víně četl a zajímal se více do hloubky, přišel jsem s tím, že Češi pijí odrůdová vína. To je ve světě docela unikát. Všude jinde se vína míchají. Jenže právě kombinace různých odrůd je něco, co se mi líbí. Takže zkouším experimentovat. Začal jsem si vozit víno od tuzemského vinaře a míchám si vlastní vína tak, jak mi chutnají a vyhovují. 

Kromě toho, že vyrábíte vlastní vína jste navíc postavil i vlastní sklep…

Jak už to tak bývá, tak jsem postupem času začal přemýšlet co a jak dál. No a napadlo mě vybudovat si vlastní sklep. Začal jsem opravdu sám s krumpáčem a lopatou. Po několika měsících, kdy jsem neustále usínal s bolavými zády, jsem došel k závěru, že je to trochu nad mé síly a nechal jsem si základy vybudovat bagrem. Na čem jsem já pracoval tři měsíce, bagr udělal za dvě hodiny…

Jen tak jste si na zahradě vykopal vlastní sklep na víno?

Samozřejmě jsem si nastudoval spoustu knih, zajel na Moravu, prošel s místními jejich sklepy, probral postup, zajímal se o různá řešení. Ale ano, mám vlastní sklep, který jsem si projektoval a většinu i sám postavil. Ale nebylo to jen tak. Sklep je zajímavý například tím, že je v něm studna, která udržuje stálou teplotu a vlhkost.

Když jsem byl na Moravě, žádný sklep se studnou jsem nepotkal…

Pro sklep je zásadní, aby teplota v roce nekolísala. Maximální teplotní rozptyl, který je únosný proto, aby nedošlo ke zhoršení kvality uloženého vína, jsou 4 stupně. Teplota by se tak neměla dostat z rozmezí mezi 8-12 stupni. No a mě se podařilo vybudovat sklep, kde mám maximální teplotní rozdíl okolo 3 stupňů. Takže mnou navržený a zbudovaný sklep má všechny atributy sklepa pro archivaci vín.

Jak velkou kapacitu takový sklep vlastně má?

V tuto chvíli tam mám roční zásobu vína. Pak také něco na výrobu, respektive pro další zpracování. A pak si vozím vína ze Sardinie a zakládám si archiv jednoho z nejlepšího vinařství ze Sardinie.

Sardinie nepatří mezi příliš obecně známé destinace…

To je pravda. Souvisí to s tím, že se na trh dostane jen minimum tamních vín. Většina zůstává v daném regionu, ať už pro potřebu místních nebo třeba pro hotelové hosty. Téměř každý na Sardinii má alespoň kousek vinice. Třeba jen pár hlav. Zajímavé také je, že se většina práce na vinici dělá ručně, protože do terénu, kde réva roste, se nedostane těžká technika. Přitom jde o skutečně krásná vína, která se ale prakticky nevyváží. Já beru jen dvě palety ročně, takže jsme byli schopni se domluvit.

Kromě toho, že vás hodně zaměstnává víno, jste ještě realitní makléř v RE/MAX Horizont.

Původní profesí jsem obchodník. Pracoval jsem na vedoucích místech v obchodních řetězcích, ale v životě prostě přijde chvíle, kdy chcete něco změnit. A protože jsem se celý život zajímal o reality a architekturu, bylo mé rozhodnutí poměrně jednoduché.  Ostatně za svůj život jsem už pár nemovitostí koupil a prodal. Byť zpětně lituji, že jsem si nepozval realitního profesionála, protože jsem je prodal pod cenou, což je ostatně častý případ samoprodejců.

V RE/MAX jste ale poměrně krátce…

Smlouvu jsem podepsal začátkem února. Než jsem absolvoval úvodní školení, přišel COVID-19 a trh se na chvíli zmrazil. Co jsem ještě stihl, bylo absolvování státní zkoušky. Jsem vlastně 3. makléř v ČR, který zkoušku úspěšně absolvoval. Takže alespoň mám nějakou zajímavost, pojící se s mým povoláním. I tak jsem do začátku léta stihl uzavřít několik obchodů . A to jsem počítal s tím, že prvního půl roku budu úplně bez příjmů. 

Váhal jste vůbec, zda jít do tohoto oboru nebo to bylo jednoduché rozhodnutí?

Jediné, s čím jsem trochu váhal, bylo založení živnosti. Přece jen, celý život jsem byl zaměstnanec, měl jsem jistý příjem a najednou mělo být vše jinak. Ale člověk si na to velmi rychle zvykne. Ostatní už bylo jednoduché. Tím, že jsem šel z maloobchodu, věděl jsem, že chci pracovat pod známou značkou, která má svou historii a jasně daná pravidla, o které se mohu opřít. Makléřina je mezi lidmi bohužel stále vnímána s jistým negativním náhledem. Proto jsem chtěl pracovat pod značkou, na kterou se mohu spolehnout a která mi dodá kredit a zároveň budu mít jistotu, že zde nebudu čelit žádným potenciálním rizikům.

 

Marku, velmi děkuji za rozhovor a přeji hodně spokojených klientů!

.