V pětačtyřiceti sekla s prací marketingové ředitelky v korporaci a zvolila si podnikání na vlastní pěst. Není jedinou ženou, kterou sebereflexe odvedla z korporátního světa. V určitém bodě se totiž každý z nás začíná ptát sám sebe – proč? A jaký to má smysl? A pokud si odpoví, přijde další otázka – jak jinak? A pokud máme odvahu zúročit své zkušenosti, chuť vzít na sebe odpovědnost a pustit se do toho, co nás baví, máme šanci vylétnout z myšlenkové korporátní pasti a postavit se na vlastní nohy s největší parádou. Přesně tak, jako to udělala Renata.
Nemůžeme ale šmahem odsoudit korporátní svět jednou větou. Korporace vás naučí spoustu dovedností a získáte v ní řadu znalostí, jež se vám v dalším životě mohou hodit. K milým výhodám patří i pravidelný a dobrý plat. „Za ten finanční blahobyt ale platíte. Jednou se dostanete do bodu, kdy vám ty peníze přestanou dávat smysl,“ říká rozhodně Renata. Jsou lidé, kteří to zkousnou a zase se ponoří do korporátní každodennosti, protože peníze jsou příjemné a požitky z nich plynoucí rovněž. Jednou ale zjistíte, že máte „tak nějak“ všechno, že všechno jste si splnili a že cíl, za kterým jste šli, je už za vámi.
Otázek přišlo mnoho. Umím řídit lidi v korporaci, ale uměla bych také řídit vlastní firmu? Uměla bych vzít na sebe tu odpovědnost a vybudovat něco svého? Od začátku a sama? Čekat do šedesáti na vyhazov, protože už budete staří? Opravdu tohle chci? V korporaci je řada velmi pracovitých lidí, ale jsou tam i ti, co se jen schovávají za ostatní. „Pokud budete makat sami na sebe, neschováte se za nikoho. Jste zkrátka sami za sebe,“ vysvětluje Renata impulz, který jí lákal stále víc a navíc – celé jí to dávalo větší smysl. A tak si nakonec po zralé úvaze zvolila tu druhou cestu – na volné noze.
Vždycky ji bavil marketing, práce s lidmi, řešení problémů. Přemýšlela tedy, co vlastně všechno umí a kde leží ten průsečík, který by jí posunul na další metu. „Řekla jsem si, co umím, co mě baví, a co na druhou stranu potřebují lidé kolem mne, co řeší ve svém životě a které služby využívají v různých fázích života,“ vysvětluje Renata. A přirozeně jí vyšly reality. „Domov, bydlení – to je základní potřeba nás všech. Hledají ji mladí, hledají ji rodiny, hledají ji singles a hledají ji staří. A nikdo jim tu službu nemusí vnucovat, oni ji potřebují.“ Renata dobře ví, že umí pracovat s lidmi, že je dokáže ze spirály emocí uzemnit, ale umí je potom posunout a dovést k cíli. Umí pracovat s výkyvy nálad, umí se naladit na ostatní lidi a zrovna za tuhle dovednost děkuje životu v korporaci. Je za tím několika měsíční práce, ale na jejím konci je spokojený zákazník. Ten, který našel to nejlepší bydlení pro sebe.
„To jsou tři vlastnosti, které se vám budou na volné noze hodit,“ usmívá se Renata. Když odcházíte ve 45 letech z korporace, protože vás práce neuspokojuje, musí vás ta nová bavit, musí vás naprosto pohltit, ať už je vaše nová práce jakákoli. Ony tři vlastnosti ji vlastně také naučila korporace. „Zametáte cestu lidem, aby se problém vyřešil, abychom se mohli posunout dál. Když máte v sobě tuhle mentalitu po léta nastavenou a zažitou, už z ní nevypadnete a pro kvalitní práci makléře se vám bude velmi hodit. Umět se prezentovat, umět jednat s klienty na úrovni, vše vést důsledně, ale trpělivě. Všechno nové, co se pak musíte naučit, jde snadněji,“ míní Renata a dodává, že lidé, kteří si tuto zkušenost z předchozích zaměstnání nenesou, pak obvykle neustále potřebují podporu a pomocnou ruku.
Renatu zaujala přednáška byznys mentora a experta osobního a profesního rozvoje v realitách Richarda Robbinsona. „Říkal – nezačínejte investovat do on-line, dokud si nejste jistí, že všichni vaši známí vědí, že děláte realitního makléře. Až potom to teprve začněte rozšiřovat,“ cituje Renata uznávaného realitního kouče. Dnes už využívá plně výhod on-line světa a společně s agenturou Minya umí při prodeji nemovitosti vytvářet velmi přesně cílené kampaně na Facebooku, jež míří na přesně daný typ zákazníka.
Úspěchy nechodí samy a je třeba si je odmakat. Svojí první nemovitost prodala po šesti měsících práce v realitách. „Byl to dům, který jiná realitní kancelář prodávala rok. Prodala jsem ho za tři dny a strávila celou přípravou měsíc. Prodala jsem ho na konci července, svoji provizi jsem ale dostala až v listopadu,“ vzpomíná Renata a doplňuje, že fakticky ten první půlrok nevydělala prakticky nic. Ale ten rychlý prodej ji tak nabudil a namotivoval, že se opět pustila s buldočí umíněností do další práce. Najednou se totiž začínají lidé ozývat sami. Poptávky se množí, lidé si pomalu zapamatovávají, že Renata je teď realitní makléřka. A obrací se na ni, protože ji znají.
Podle Renaty je třeba prodat dvě tři nemovitosti, aby člověk získal zkušenost, že to dělá dobře i vnitřní jistotu, že ví, kam se má obrátit a jak má co řešit. Reality nejsou pro měkkoty. Po roce práce makléře je Renata na nule. „Prodejem prvních dvou nemovitostí jsem splatila náklady, které mě ten rok stály, a teď se těším na to, že ten druhý rok už pro mě bude ziskový,“ směje se Renata.
I po roce jí její odchod z korporace dává smysl. „Pracuju sama na sobě, vzdělávám se, dělám to, co mě baví nejvíc. Vidím za sebou reálné výsledky a spokojenost svých klientů. Až mi bude šedesát, pořád tohle pro mě bude ten hnací motor.“
zdroj: RE/MAX Anděl
© RE/MAX je mezinárodní síť finančně a právně nezávislých kanceláří, které nabízejí širokou škálu realitních a relokačních služeb.
Obchodní značka RE/MAX Česká republika a tyto webové stránky jsou provozovány společností
Kreuziger&Sobotik, s.r.o., IČ 27177149, se sídlem Sezemická 2757/2, Praha 9, PSČ 193 00, zapsanou v obchodním rejstříku vedeným Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 102169.
