Je ráno, rozednívá se. Od vesnice slyšíte jen kokrhat kohouta. Přes rameno berete batoh, vezmete prut, otevíráte branku. Pes zavrtí ocasem, dáte mu povel a jdete. Polní cesta vás dovede k Ohři. Prolezete skrze křoví na to své místo. Nikdo nikde. Ani ten druhý rybář od naproti. Ten ještě spí. Dneska to půjde, řeknete si. Sednete si, nahodíte, čekáte. Díváte se na hladinu, která pomalu klouže mezi břehy. Mušky se tetelí nad hladinou. Čekáte, sedíte. Vy i váš pes hypnotizujete splávek. Ten se pohupuje ve vodě. Tu a tam cukne. Cukne víc, ještě, ještě. Pes zpozorní a podívá se na vás pohledem, který říká - kámo, už bys to měl vzít. Zaseknete, ale pozdě. Pes se otočí a řečí těla vám dá najevo, že jste měl zaseknout dřív. Nevadí, i tak se cítíte šťastni. Hodinka, dvě a vracíte se zpátky. Slunce už pomalu začíná topit. Ale to nevadí. Na zahradě je stín. Pod tou krásnou starou kadeřavou vrbou. Na večer to půjdete zkusit znovu. Pozdravit se s rybářem od naproti přes řeku. Mávnout na sebe rukou.
Dolánky nad Ohří jsou malou vesničkou v zemědělsky utvářené krajině. Leží mezi Litoměřicemi a Roudnicí nad Labem. Ať tam či tam, vyjde to na stejno. Kousek za vsí je kolonie zahrad. Lemována polní cestou, rozdělena na několik samostatných zahrádek. Někde jsou jen políčka, někde trávník s chatkou. Tady klid, tady sousedi z Mostu. Jedete dál, protože vaše zahrada s chatou je skoro na konci. Jste spokojeni, protože máte svůj kus pohodlí na konci kolonie. Tam je klid, řeknete si. Pozdravíte mávnutím ruky sousedy a už jste u brány. Do zahrady nevidíte. Je schovaná před okolím vzrostlým živým plotem. Rovina o celých 1 108 m2 plochy. Na ní stojí vaše chata. Jste si vědomi toho, že jste udělali dobrý obchod. Protože chata je legálně postavená na vlastním pozemku. To soused dostal výzvu k legalizaci stavby. Kdysi postavil a nechal to být. Teď má starosti, jak to všechno zařídit, aby mu chatku nezbourali. Vy se usmějete. Všechno máte v pořádku. Koupili jste totiž prověřenou zahradu. Chata stojí jak má. A možná plánujete její rekonstrukci nebo dokonce stavbu nové. Váš projekt. Vaše dílo. K mání vám je 38 m2 zastavěné plochy. Máte tu elektřinu, máte tu vodu ze studny. Pitnou vodu řešíte balenou. Ale co, kolik pitné vody za den spotřebujete. Užitkové je zde díky pískům ve spodních vrstvách dost. Na bazén, na zálivku. To stačí, bohatě. Přemýšlíte jen, zda vaše nová chata bude dřevěná, zděná. A přemýšlíte, zda ji neudělat jako celoroční. Co víc potřebujete. Kuchyňku, zákoutí na křeslo s televizí, tady bude ložnice. A chcete velká okna. Okna s výhledem do vaší zahrady. Ta rovina vás svádí k myšlenkám na terasu. Dřevěnou, hezky modřín co zešedne, natřený lněnou pastou. A k tomu dvoukřídlé dřevěné dveře, které propojí obytný prostor se zahradou. Sednete si, odpočíváte, žena okopává záhonek. Přemýšlí, kam zasadí těch 50 různých kytiček. V tu chvíli jste spokojen vy, vaše žena, váš pes. Co víc chcete. Co víc potřebujete. Uvařit polévku. Pro vnoučata, která k vám už jedou.
